Po roce 2019 prezident Si Ťin-pching požádal čínské společnosti, aby se v rámci iniciativy „Belt and Road“ staly lídry v rychle se rozvíjejícím technologickém odvětví. Objevily se určité obavy, že Čína svými regulačními opatřeními manipuluje s cenou kryptoměn, aby získala sílu směrem k integraci digitálního jüanu.

Podle dat sdílených z oficiálního vládního kanálu, pochází 84 % všech žádostí o blockchain z Číny.

Přestože je vztah Číny ke kryptoměnovým burzám a používání kryptoměn v zemi velmi přísný, vláda vždy podporovala technologie spadající pod toto odvětví. Technologie blockchain je podporována a propagována již řadu let, a to je hlavní důvod, proč je počet žádostí o blockchainový patent z Číny nejvyšší.

Prezident Si Ťin-pching podpořil nově vzniklou technologii již v roce 2019 a žádal společnosti, startupy i jednotlivce, aby se podíleli na rozvoji tohoto nového slibného odvětví, které bude potenciálně budoucím průmyslem na celém světě.

Během jednoho roku po výzvě prezidenta Si Ťin-pchinga bylo oznámeno, že čínské společnosti podaly 4 435 patentových přihlášek na blockchain.

V září roku 2022 zástupce ředitele ministerstva průmyslu a informačních technologií, Wang Jianwei, uvedl, že „na Čínu připadá zhruba 60 % světových patentových přihlášek na blockchain, následovaly Spojené státy a Jižní Korea“.

Přestože je v Číně značný počet patentových přihlášek, míra jejich schvalování není tak vysoká jako počet podaných žádostí. Podle listu South China Morning Post, bylo pouze 19 % žádostí schváleno.

Stojí za zmínku, že při pohledu na vývoj digitálního jüanu v zemi lze říci, že Čína není zastáncem decentralizace. Digitální jüan byl zjevně vyvinut na kurátorské verzi blockchainu, která dává centrální bance plnou kontrolu nad jeho fungováním.