Celou analýzu hry si můžete přečíst zde.

HappyLand je jednou z těch her, které si může zahrát skutečně každý a výborně se u ní odreaguje. Člověk se ponoří do herního prostředí, odprostí se od reality a jeho největším problémem je to, že mu na obilí přišli škůdci, nebo že slepice mají hlad. Od prvního zapnutí tak hra působí velmi příjemně.

Nejkomplikovanější část je kupodivu to, dostat se vůbec do hry. K dispozici je však návod napsaný krok za krokem a podle něj jsem postupoval i já. Nakoupil jsem pozemek a herní tokeny a po zhruba 20 minutách příprav jsem se tak mohl pustit do hraní.

Jakmile jsem se ocitl ve hře, vše už najednou bylo, tak nějak intuitivní. Myslím si, že každý, kdo někdy hrál hry typu Farmerama nebo Zoo Tycoon, nebude mít s orientací ve hře žádný problém. Jako první jsem za tokeny nakoupil sazenice, zvířata a hnojivo. Zasadil jsem kukuřici a rovnou jsem ji i pohnojil, abych zkrátil dobu čekání ze 4 hodin na 2.

Dlouhou chvíli jsem zahnal minihrou, ve které se střílelo na vrány a za splnění požadovaného počtu trefených vran jsem obdržel odměny ve formě hnojiv a různých semínek. Po pár pokusech to však člověka začne nudit.

Tím, že se musí čekat vždy alespoň 2 hodiny, tak je hra naprosto ideální jako doplněk k učení nebo práci. Po 30 minutách jsem vždy zkontroloval, co se ve hře děje, opečoval rostliny, nakrmil zvířata a znovu se vrátil k učení.

Bylo to tak velmi příjemné zpestření, které by se jednoduše mohlo stát mojí denní rutinou. Pravidelným hraním bych i dosáhl na poměrně pěkné odměny. HappyLand mě tak příjemně překvapil a rád si ho občas zahraji právě při práci nebo studiu.

Pojďte se se mnou podívat, jak prostředí ve hře vypadá a jak se mi dařilo: