NFT neboli Non-Fungible Token, tedy nezaměnitelný token, je nová hybná síla digitálního vlastnictví. Majitelé např. virtuálních obrázků díky nim vydělávají miliony, ale jak to celé funguje?
Zkratka NFT označuje transparentní doklad o vlastnictví digitální položky a umožňuje identifikaci jejího majitele.
Nejčastěji se jedná o obrázek, video, skladbu, herní předmět, tweet nebo i TikTok příspěvek. Tokenizovat lze v podstatě všechno. Nezaměnitelné tokeny se vztahují vždy jen na unikátní položku a nesou s sebou informace o vlastníkovi. Je to něco podobného jako patent na jedinečný vynález.
Zmíněné důkazy o materiálním nebo duchovním vlastnictví nemají žádný ekvivalent, za který by je bylo možné volně zaměnit. Zkrátka neexistuje žádná jiná totožná nemovitost s identickým dokladem o vlastnictví nebo nějaký jiný, ale přesto úplně stejný patent.
To platí i u NFT, což představuje možnost, jak na internetu prokázat vlastnictví jedinečných digitálních položek. Stejně tak to děláme u fyzických předmětů v reálném světě, například schováváním dokladů o koupi.
Tokenizované položky však obvykle nadále zůstávají volně „dostupné“ k zobrazení nebo stažení komukoli, ale důkaz o vlastnictví je jen jeden a je uložen v blockchainu. Právě toto vlastnické právo lze odprodat, nejčastěji za ethereum.
Vlastnit něco v digitálním světě i přesto, že položka je dostupná pro každého? Ano, zní to nelogicky, ale tento způsob funguje i nyní, například u obrazů známých umělců. U NFT se můžeme setkat i s limitovanou edicí například „1 ze 100“. To je naprosto běžná věc i v reálném světě, například u limitovaných automobilů.
Jak jsme již zmiňovali, NFT jsou zapsána v blockchainu, a proto je jejich vlastnictví bezpečné. Do budoucna nemusí sloužit jen k digitálnímu umění, ale i jako různá potvrzení, například o absolvování kurzu.
Krátké shrnutí, co už o NFT víme:
NFT vycházejí ze smart kontraktů. Ty se naplňují automaticky, jakmile jsou splněny všechny podmínky smlouvy mezi kupujícím a prodávajícím, jež byly předem zapsány do kódu. Tyto transakce jsou nevratné.
Součástí smlouvy může být i zmínka o „royalties“, tedy o licenčních poplatcích. Z toho profituje tvůrce daného NFT. Do kontraktu lze naprogramovat i příkaz ke smazání položky po určité době.
NFT jsou podobně jako kryptoměny uchována v kryptopeněženkách a obsahují unikátní identifikátory a další potřebná metadata. Při každé transakci se do blockchainu zaznamená jaký token se prodal, kdo jej koupil a kdo prodal.
Pro NFT fungují speciální trhy, kde se obchodují různé položky. Je to podobné jako burza s cennými papíry. Jako první je třeba založit kryptopeněženku, která bude podporovat vlastnictví NFT. Následně je důležité zajistit si ethereum, které se využívá k zaplacení poplatků za převod vlastnictví.
Následně si stačí jen vybrat některou z platforem, jako jsou Foundation, Nifty Gateway, OpenSea, Rarible nebo SuperRare.
NFT lze jednoduše vytvořit na jedné z výše uvedených prodejních platforem. Opět je třeba vlastnit kryptopeněženku, jelikož je nutné zaplatit poplatek za provoz sítě.
Uživatel nahraje na marketplace soubor reprezentující jeho unikátní položku a poté zvolí, jestli ji chce okamžitě nabídnout na aukci, přímý prodej, nebo si ji schovat do peněženky.
Nastavit lze i parametry smart kontraktu, a to především licenční poplatky, které lze následně vybírat při každé transakci. Obvykle se pohybují mezi 5-30 %.
zdroj: wiki, pixabay.com
